JÁ officiálně VĚŘÍM V BOHA

19. května 2009 v 20:06 | Caroline O-O |  Mrs. Caroline
Hej lidi ...
už se vám seběhlo tolik okolností, že jste se cítili jako nebi?

Nevím proč dnes, ale ano dnes se to STALO.

DNES jsem se poprvé cítila chtěná.

Dobře .. začnem.


Přišla jsem ze školy a začala jsem jako vždy po odpoledce trénovat na klávesy, abych před učitelkou nevypadala jako magor, což často vypadám i když trénuju, ale to je maličkost, mozku neporučíš. No tak říkám .. juchů pojedu autobusem dneska to vyjímečně stíhám, ehe tak ne no musela jsem si na poslední chvíly okopírovat noty, co mi minule půjčila. Hm tak nestíhám .. no a teď to začalo. Autobus ujel, no neva pujdu pěšky, pak volá táta, že jestli jsem doma vezme mě o ZUŠky, což mi přišlo divný, jakto, že volal, když jsem mu vlastnohubě(ručně ne:D) říkala, že do pojedu autobusem. No neva prostě NÁHODA. No tak mě odvez. Sednu si před učebnu, páč učiteka není ve třídě, čekám, čekám asi 20 minut, po ošívání, smrkání, upravování se a měření kolik asi špeků mi visí na těle se rozhodnu že půjdu domů. No, vyjdu ze školy a jdu domů -- a jako obyčejně to vezmu přes (můj velice oblíbený) park (v dobrém slova smyslu). Už se chystám jí přes silnici (u plusu pro neznalé) a najednou vidím jak se zrohu řítí motorka a za ním auto(to se neřítilo, spíš plazilo). No tak si stoupnu doprostřed ulice koukám na toho motorkáře .. nákej mladej, jak se přibližuje tak kouká na mě a na zadním kole projede okolo mě v třistapadesátikilometrový rychlosti asi tak 20 cm ode mě a to nelžu, tak jak jsem stála tak stále stojím upařená na místě uprostřed silnice. No neva.. jdeme dál už jsem na schodech asi 100 metrů od našeho baráku což najednou spatřim 3 kluky jak nesou skateboardy .. trochu mi zavržou kolena a nechtějí dál pokračovat. Mozek vypnul ( jeden z těch 4 kluků je totiž moc hezkej - dnes byli jenom 3) a tak jsem si vykračovala do schodů a snažila se na něj koukat. Dnes to bylo už po čtvrté co jsem ho spatřila. Máme na sebe štěstí nebo je to NÁHODA? NO prošli jsme okolo .. a za 3 sekundy jsme se současně otočily. Ten je boží. Prostě ho žeru .. at žije Jirkovskej Mika!!! No tak jdu domů .. a najednu mi před očima přelítli takový ty velký mušice jak se pářej byli přilepený jak vteřinákem k sobě .. bože .. to je den!!


No a to je konec dnšního bláznivého dne .. no UF
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Obycejnej clevek s nizkym sebevedomim | 19. května 2009 v 21:14 | Reagovat

Taky bych chtela potkat nekoho jako je "jirkovskej mika" (ty vis kdo sem) mam dojem ze ta prezdivka vznikla nekdy kdyz sme byli v tesny blizkosti  :-D  O_O  :-)  :-(  ;-)  8-O  8-)  :-?  :-x  :-P  :-|  :-!  ???  :D  [:tired:] to sou uzasny smajlove  ;-)

2 SharpestHell | Web | 21. května 2009 v 14:52 | Reagovat

jak se mas?:)

3 Kle | E-mail | Web | 21. května 2009 v 15:38 | Reagovat

Veľmi mi je čudné, že veríš v Boha, lebo si Češka. Ja tiež verím v Boha, ale som Slováčka! :-)  :D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.